Červencový ne-prázdninový

Vlastně ani nevím, kde bych měla začít. Tolik věcí se stalo, tolik věcí se změnilo a pohnulo celým mým světem! Když vezmu to základní, co se týká vás, tak jsem změnila doménu. Nejspíše jste si všimli. Přemýšlela jsem nad tím, jestli bych tady měla tu změnu vysvětlovat nebo prostě jen navázat tam, kde jsem skončila... Zásadní nejspíše je to, že já nechci navázat. Ale zároveň nechci ani žádnou radikální změnu, proto se spolu se mnou přesunulo i pár článků a také design (kolik nás to s milým stálo nervů!). Ale zároveň ta změna snad bude patrná. Dospěla jsem, přesunula jsem se do trochu jiného období života (o tom více dál) a starý blog mi přestal dostačovat. Strávila jsem na něm neskutečných let, jen díky němu jsem poznala spoustu přátel a vlastně také i milého. Jenže už jsem blog.cz asi přerostla. Už mě nezajímají místní žabomyší války, s "komunitou" nemám už vlastně vůbec nic společného a držela mě tam snad už jen nostalgie. A buďme upřímní, také lenost a moje neochota ke změnám. Ale když se teď toho tolik měnilo, tak proč k povodni nepřidat ještě trošku deštíčku, že! Doufám, že budete shovívaví. Chtěla jsem se původně přesunout až tu budu se vším na 100% spokojená, ale nakonec jsem usoudila, že to snad ani není možné, že stejně většina věcí se bude řešit až za pochodu, když na něco narazím. Takže, já jsem pořád já - a pokud vyjde všechno, jak plánuji, tak snad i aktivnější a více sdílnější já! Užívejte. ♥



A co se týče těch dalších změn...
Jsem bakalář. Před jméno si můžu napsat Bc., s velkým nadšením jsem odstátnicovala, odpromovala a v září se zapíšu na navazující magisterské. Jaký je to pocit? No... stejný? Nevím. Zatím si to asi moc neuvědomuji. Hodně jsem se učila. Hodně jsem se zapotila při dokončování a prezentování bakalářky. Ale pak jsem zase najela do pracovního režimu a kromě titulu před jménem a změnou v kolonce "nejvyšší dosažené vzdělání" jsem si to nestihla nijak srovnat. Hlavně když od září budu zase studentík že. Klasické volno mezi klasickými semestry mi to zatím tak přijde. :D

• A co tu máme dál? Jsem přestěhovaná. Nejen blogově, ale i fyzicky! Trvalé bydliště mám sice stále na Moravě, ale z olomouckého bytu s vysokými stropy jsem se přesunula do podkrovního 1+1. A ne sama, ale s milým. Takže vařím, peču, peru, žehlím (sáááákra, už asi dva dny mám na jedné židli hromadu oblečení, co čeká na vyžehlení a mně se nejvíc nechce :D), chodím do práce... a vlastně se cítím dost usedle. Takhle jsem si tu dospělost nepředstavovala! Stále se zabydlujeme, krabice postupně mizí, nábytek se skládá, světýlka se rozvěšují (elektrikářská izolepa je nejlepší vynález!) a lednice se plní alkoho... co kecám, jídlem samozřejmě! Stěhování bylo náročné, přesouvání nábytku z IKEA v Brně po dálnici autem nacpaným až po střechu docela underground a celé tělo při nošení věcí do třetího patra po úzkých točitých schodech neskutečně trpělo. Ale víte jak, posilovna zadarmo! A tak si tu píšu článek v mém vysněném zamilovaném křesle, piji černý čaj s mlékem, za oknem je západ slunce a na zítřejší ráno mám nachystané věci na běhání. Život by nemohl být více kýčovitější!


Celé to období, co jsem se odmlčela, jsem měla hodně prostoru na přemýšlení. O životě, plánech, minulosti, budoucnosti i přítomnosti. A uvědomila jsem si hromadu banálních věcí, o které bych se s vámi chtěla podělit. Co si budeme povídat, primárně o tomhle jsem chtěla psát tento článek, ale ještě jsem se nějak nesmířila s tím, že bych mohla vést blog s motivačními články. Protože co já bych tak jako mohla povídat o životě a radit ostatním? A pointa je v tom, že přesně na to se teď chystám!

1. Přestaňte se ostatních ptát na povolení. Nepotřebujete ničí souhlas.
2. Poslouchejte jen vlastní hlavu, duši, pocity a srdce. Nemusíte žít podle očekávání ostatních.
3. Nevzdávejte se příliš brzy - a zejména nepředpokládejte hned, že selžete.
4. Sociální sítě lžou.
5. Pokud chcete být sami, tak prostě buďte. Nikdo nemá právo vás za to soudit.
6. Pokud se v něčí přítomnosti necítíte příjemně, udělejte s tím něco. Není důvod to podstupovat. Život je příliš krátký na to, abychom trávili svůj čas s lidmi, se kterými nechceme.
7. Buďte sebevědomí. Jste úžasní. Jste nádherní. Lidé by měli umírat touhou se přátelit s někým tak skvělým, jako jste vy.
8. Zapomeňte na představu o tom, jak úžasný bude zítřek a žijte v přítomnosti.
9. Pokud něco chcete, tak si za tím jděte. Bez výjimek.
10. Omlouvání se jako první vás nedělá slabými. Stejně jako přiznání zranitelnosti.
11. Západy slunce mě naučily, že konce můžou být stejně krásné jako začátky.
12. Načasování nikdy nebude perfektní.
13. Nevyčítejte si neúspěch, když jste do toho dali všechno.
14. Zasloužíte si více než přítomnost někoho, kdo vás nerespektuje a komu nezáleží na vašem názoru.
15. Není špatně, když upřednostníte své potřeby.
16. A rozhodně není špatně, když se máte rádi. Sebeláska není sobecká.




A teď bych vás to asi měla nechat strávit, protože spousta klišé a kýčovitých myšlenek a toho všeho, co jste nejspíše četli na milionu dalších stránkách. Ale snad vás to nějak neodradilo. Jen jsem chtěla poslat do světa myšlenky, které jsem si od května zapisovala do třpytivého deníčku s tím, že je rozhodně chci zahrnout do dalšího článku. Už kvůli tomu, že si svoje vlastní články po sobě často ráda čtu, vzpomínám a tak nějak inspiruji sama sebe. Což by mohlo docela znít, no, narcisticky? Ale budeme předstírat, že tomu tak není. A vůbec, já mám svoje články ráda, jinak bych je ani nezveřejňovala, že.




Mám pocit, že se mi to tu zvrhává v nějaký blablas, se kterým jsem původně asi nepočítala.
(Jestli to nebude tím, že mám hlad? Jo, to bude ono! Takže Lucie, běž se najíst, pak si to po sobě přečti a zamysli se nad sebou, ano? Víš, jak jsi protivná a přemoudřelá, když ti kručí v břiše!)
(Stále přemýšlím, jestli předchozí poznámku smazat nebo ne. Jestli to teď opravdu čtete, tak jsem na to buď zapomněla nebo mi to přišlo z nějakého důvodu, no... vtipné? :D)
Jako odškodné tu hodím fotku s někým, kdo je teď asi ještě v anonymitě, ale brzy možná nebude. Ale já mám naše selfie fakt ráda a navíc je to moje růžová tenisková víla! ♥ (Jo, měla jsem slíbeno, že to můžu na přesunutém blogu zveřejnit, muheheheheee!)
Čau a ahoj a zase někdy. Třeba brzy! Tralala!


A ještě mám snahu si propojit Bloglovin! ... protože ono to evidentně musí být takhle. :D

11 komentářů:

  1. Jé a já vím kdo to je, heč keč! :D (To jsi na nic chytřejšího co napíšeš do Lucčina prvního článku nepřišla, Šárko? Ne.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha ha ha. A víš, že jsem přesně něco takového čekala? :D

      Vymazat
  2. Obdivuju tě za to, žes ten blog upravila do stejné podoby, jako byl ten předchozí. Skvělá práce :) . Jinak, přeju hodně štěstí v novém :) .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji děkuji - a hlavní obdiv patří milému, ten se u toho nejvíc rozčiloval a snažil se to nějak vymyslet a pošéfovat, většinou jsem ani netušila, co za kouzla tam provádí. :D

      Vymazat
  3. Já jsem na podobné rady alergická, ale tyhle jsou vcelku milé - navíc jsi jejich zařazení do článku pěkně odůvodnila. Navíc, když ti to pomůže, tak proč ne. (Promiň, to není asi nejmilejší přivítání na novém blogu, teď mě tady všichni budou nenávidět. :D)
    Podle mě je dobře, žes přešla na blogspot, protože blog.cz je takový živoucí úpadek, bohužel. Gratuluji k titulu a k úspěšnému (fyzickému) stěhování. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nenávidět? Tebe? To je vůbec možné? :O
      A děkuji moc, jsem ráda, že jsem se k tomu stěhování (vlastně k oběma stěhováním) nakonec dokopala, snad toho nebudu někdy litovat. :D

      Vymazat
  4. Přerůst blog.cz je úplně přesné! Já čekám, až bude mít P. taky trošku času a pomůže mi s některými věcmi, abych mohla taky plynule pokračovat (ale už mám novou adresu muhehe, i když nic na ní zatím :D). Tohle rozhodnutí bylo skvělý :-). Tak jen ať se ti tu bydlí stejně krásně jako na nové adrese s Milým. ♥ Fotka tralala :D už mi asi vůbec nevadí, nebýt anonymní, už není důvod :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tralala! Ale to je nejvíc krásné, jak to všechno teď tak nějak prožíváme ve stejnou dobu! :D Musíme dát nějaké randíčko a sdělit si dojmy a ták! ♥

      Vymazat
  5. Gratulace k veškerým šťastnostem. Bude mne zajímat, jak moc se tento blog bude lišit od toho starého. Měníš kromě adresy i koncept? Hodně inspirace vinšuji. :-)

    OdpovědětVymazat