Můj bullet journal - září 2019

Haló? Je tam někdo? Spojila jsem se přes tento komunikační kanál s někým? Nezanechaly nánosy prachu a odkládání psaní nového článku nějaké trvalé následky? Chci tomu dát ještě šanci, volám čtenáře blogů! (Haha, aspoň tady toho mého prosím.)


Zapomeňme na ufňukaný úvod, už když jsem s bullet journalem začínala, tak jsem si říkala, že by bylo strašně fajn celou tu moji cestu sepsat a zveřejnit - ať už na blog nebo postupným přidáváním postů na instagram. Na instagramu poměrně aktivní jsem, ale co se týče blogu... to jsem pořád ještě váhala. Je to opravdu už hodně dlouho, co jsem tu pravidelně zveřejňovala a měla nějaký smysluplný a jednotný obsah. Teď občas zveřejním článek s fotkami nebo s cestovním deníkem a diáři, ale většinou jsou to jen ojedinělé výkřiky. Přemýšlím nad tím, že bych to chtěla změnit, zase nahodit na tu správnou kolej - a třeba mi k tomu právě bullet journal napomůže!

Cestovní deník - Slovensko 2019


Už loni, když jsme s mamkou jely do Norska, tak jsem si vedla cestovní deník a měla z toho velkou radost. Takže když jsme letos jely na Slovensko, tak jsem věděla, že to chci zopakovat. Stejně sestavený cestovní deník, stejně zabalené s sebou všechny ty papírenské drobnosti a odmotané washi pásky a mohlo se tvořit! 

(Teda nemohlo, ani jedna jsme s sebou nečekaně nevzaly nůžky. Mamka s obrovskou zásobou vlny a já cestovním deníkem/scrapbookem. Bez nůžek, haha. Musely jsme je dokoupit. :D )

Takže když jsem jej konečně dozdobila, vytiskla fotky a všechno dokončila, tak jsem využila sluníčka a nafotila jej. Fotky jsem neořezávala, už jsem na to neměla sílu, ale snad to zas tak moc nevadí a omluvíte šňůrku od foťáku a stín parapetu a nějaké drobky a moje prsty a tak... :D

Kam jsem zmizela a (po)státnicové blouznění

Dívám se na datum zveřejnění posledního článku a ... půlka března? Opravdu? Přijde mi to neuvěřitelné! Jednak jak ten čas utekl, také kolik se toho stalo, jak moc jsem měla myšlenky někde ve vzduchu a neměla energii na svůj vlastní život, natož sepsat nějaké řádky sem. Ale ráda bych to napravila a myslím si, že nejtěžší je vždycky začít - takže alespoň tento překlenující článek se spoustou fotek, které se mi postupně nahromadily, které jsem protřídila a vybrala některé reprezentativní, o které bych se chtěla podělit. Třeba i se vzpomínkami a příběhy a tím vším, co se dělo v uplynulém bláznivém/blouznivém období.


Diáře na rok 2019

Je skoro půlka března a já se konečně rozhodla sepsat článek, ve kterém shrnu diáře, které používám v roce 2019. Původně jsem tento článek chtěla napsat už v únoru, jako že po měsíci používání, když se to všechno už tak nějak zaběhlo, ale škola mi moc nedala volný prostor na tvoření a blogování, takže se k tomu dostávám až nyní. A malá poznámka na úvod, opravdu jsem z toho letošního komba nadšená! ♥

Střípky z diářů na rok 2018

Stejně jako loni, tak i letos jsem se rozhodla projít diáře, které mě provázely rokem 2018, vyfotit moje oblíbené momenty a podělit se s nimi tady na blogu. Diáře nemusím nijak pečlivě představovat, udělala jsem to už ve speciálním článku, ale tak pro připomenutí...

1. A6 Moleskine horizontální, s týdnem na levé straně a pravou stranou linkovanou
2. Jóga diář pro sledování mental health a vděčnosti a radosti

S oběma jsem byla moc spokojená a oba odvedli svou práci dobře, takže když jsem se s nimi loučila, tak mě přepadla nostalgie a tak trochu i lítost - tolik jsem si na ně zvykla, že jsem přeci jen chtěla přechod na další co nejvíce oddálit. A k tomu zakončení jejich éry slouží i tento článek. ♥
(A hlavně už je skoro konec ledna a já se plně sžila s novými diáři, které bych vám chtěla také ukázat, ale bez rozloučení se tady s těmi by to prostě tak nějak nebylo ono...)

Scrapbookové fotoalbum - Norsko 2018

Už dávno není léto a už hodně uplynulo vody od prázdninového výletování do Norska. Venku už nesvítí sluníčko a já rozhodně nemám výhled na hory a ovečky a tu zvláštní zeleno-modrou vodu. A také i proto přichází ta správná chvíle na sdílení posledního článku o letošním Norsku, na závěr to je scrapbookové album s fotkami z analogu. Vezla jsem s sebou stařičkou minoltu s cílem vyfotit co nejvíce fotek lesů a hor a zachytit to kouzlo a atmosféru. A jak albem teď listuji, tak si myslím, že se mi to povedlo, když zavřu oči, tak zase jsem tam a zase mě nehoní žádné deadliny a zase můžu dýchat ten čerstvý vzduch. ♥ 

Navíc mě hrozně baví stříhat a lepit a kolážování je moje, takže jsem nechtěla fotky dát do klasického fotoalba, ale vytvořit něco vzpomínkového, tak trochu šíleného, co si budeme povídat, přesně v mém stylu. :'D Jako základ jsem využila sadu z Tigeru (Protože kraftový papír?! To je moje aktuální závislost!), plus využila hromadu ozdob a lepivých růžků, kterých mám plné šanony a krabice. (A speciálně kvůli mamce jsem objednávala české nálepky a nápisy, ocení je mnohem více než ty anglické a já jí hlavně chtěla udělat radost. ♥) Možná zase někdy, když se mi zasteskne, tak přidám na stránky ještě třpytky a sušené kytičky, ale prozatím jsem spokojená ráda se o moji radost podělím. (A na závěr jeden chlupatý bonus, muhahaha!)

Dýňová příchuť, oranžové listy a paprsky slunce


Začínám psát po delší době povídavý podzimní článek a jako úvodní fotky dám západy slunce z léta? A hned jako další fotku slunečnici? Nojo, moc mi to nesedí, přiznávám. Ale já už dlouho nic takhle nepovídala (naposledy na konci května!!!) a nahromadila se mi spousta fotek, o které jsem se chtěla podělit a tady na blogu je mít. Takže trocha povídání a HODNĚ fotek. Fotek, které mám moc ráda, ať už z nich cítím léto nebo podzim. Ale dobře, teď už raději ten podzim, jo? Dýňové všechno, žluté oblečení, zapálené svíčky, ranní mlha a opadávající listí, no nádhera! ♥