Mezi říjnem a prosincem

V poslední době mě trápila myšlenka, že mi něco chybí. Že něco postrádám. A že to něco bylo dlouhou dobu velkou součástí mého života a že nejsem tak úplně smířená s tím se toho vzdát... A to něco je blog. O hodně více jsem začala trávit čas fyzickým zapisováním si myšlenek do papírového deníku, fotky čekají na vyvolání a můj život se stejně skládá jen z učení se, upravování bytečku a snahy se nezbláznit a najít ve světě nějaký systém. Ale nakonec jsem se zabejčila, otevřela editor... a píšu. A jsem ráda. Třeba bude rád i nějaký náhodný kolemjdoucí čtenář - ale hlavně že jsem ráda já sama, no ne?

Říkala jsem si, že je Olomouc bez barevných podzimních listů tak nějak smutná. Studené deštivé počasí, všichni se schovávají doma pod peřinou (nebo v mlze, která je všude kolem), ani kachnu jsem už pěkně dlouho nepotkala, veškerá motivace zmizela kdesi daleko. A tak jsem si alespoň zase začala psát seznam malých radostí:

• Topinky! Pořádně mastné a namazané taveným sýrem.
• Spaní na zámku - to dodalo konferenci, na které jsem byla, nezapomenutelné kouzlo.
• Assassin's Creed: Origins. Už máme s milým odehranou základní příběhovou linii. Ach!
• Granátové jablko, kiwi, kaki, mandarinky, banány, ananas. Spolu se zimou i přišlo období exotického ovoce, nom nom nom!
• Svíčka z IKEA vonící jako svařák - měla jsem ji loni, pálím ji i letos.
• Dopisy a balíčky z aliexpresu.
• Přeslazená káva s přeslazeným sirupem. Vlastně cokoliv, co je přeslazené!
• Zdobení diáře milionem samolepek a washi pásek.
• Kytička, která neumírá, ale naopak hezky roste.
• Obědy v menze - zvlášť koprovka a žemlovka!

Ale to je tak ten říjen a listopad.
A teď už je tu prosinec, no opravdu! A spolu s ním ještě méně světla, více vrstev oblečení a obrovská chuť ráno neopouštět postel. Mám pocit, že se z ošklivého popodzimového ničeho velmi rychle stalo předvánoční něco a dělá mi to velkou radost. První sněžení, vánoční punče, všude světýlka (haha, taky davy lidí), blížící se deadliny a zkouškové, nakupování vánočního balícího papíru a pečení cukroví (i když já jsem se stále ještě zasekla na čokoládových sušenkách, stejně je na cukroví ještě brzo, no ne?). Takže aktuálně mám spíše zimní než vánoční náladu, pořád čekám na tu správnou atmosféru - i když je pravda, že sledování vlogmas od mých oblíbených youtuberů tomu docela pomáhá. Jsem ráda, že mám letos už od asi půlky listopadu nakoupené dárky a že u některých už jen čekám až mi přijdou, takže žádný stres a spěchání a vymýšlení a nakupování na poslední chvíli, to by té vánoční atmosféře také mohlo pomoci! (Ještě kdyby se za mě uklidil byt, to bych byla taky ráda!)

Ale s prosincem přichází i klasický strašák. Blíží se konec semestru. Au au au. A mně se nějak najednou začaly hromadit deadliny, seminárky, termíny, do toho práce na diplomce a tak trošku z toho všeho začínám panikařit. Takhle jsem si o nepředstavovala, asi to magisterské budu reklamovat, chci jej vyměnit za nějaké lepší a méně stresové! :D
Tak snad jen pár tipů třeba i pro vás ostatní, které jsem si stačila nasbírat a kterými se snažím řídit a ona ta škola pak ve výsledku tak šílená není. Nečekejte nic extra objevného, od toho tu nejsem. Ale je fajn si takhle ujasnit alespoň ty základní body, že jo.

• Choď na přednášky a hodiny, to že jsi lenivá nebo se ti prostě nechce, není důvod tam nejít.
• Nos si s sebou do školy něco k jídlu. Kručení žaludku člověka možná probere, ale rozhodně mu to nepomůže se soustředit.
• Spánek je fajn. Málo spánku je blbé a až moc spánku je ještě horší. Takže žádných 11 hodin, hezky těch 9,5 max a bude to krásné!
• Všechno. Si. Tiskni. Zvlášť materiály v angličtině, ze kterých máš studovat nebo je překládat. Z počítače se učí fakt hloupě, v papírové formě navíc můžeš použít tu miliardu stabilo tužek a zvýrazňovaček!
• Učíš se pro sebe, ne kvůli zkouškám a zápočtům a titulům. To ty to chceš umět, ty se chceš dozvědět nové věci, ty se chceš naučit programovat a pochopit metody. To si musím opakovat fakt často, zapomínám na to. Ale vždycky, když si to připomenu, tak je moje motivace zase o trošku větší - protože pro mě je vždycky snadnější něco dělat s tím, že to využiji v budoucnu, že je to něco, co mě opravdu baví.
• Nesrovnávej se s výsledky/zápisky/progres ostatních. Nebude tě to motivovat, spíše naopak. Souvisí to s předchozím bodem.
• Doma v křesle fakt nic neuděláš, postel je blízko. Takže zvedni zadek a jdi do studovny/knihovny. A vem si s sebou všechno potřebné a jídlo, ať nemáš příležitost odtud zase rychle utéct.

Tak, to bychom pro dnešek měli všechno. Jsem ráda, že jsem se do toho pustila a psala a psala. Snad z toho zase udělám pravidlo a vrátím se k pravidelnému blogování, alespoň trošku, žádný stres a nátlak, toho mám už teď tak moc.
Jak se daří tobě, náhodný čtenáři?