22. srpna 2013

Nad šálkem čaje

Odpoledne strávené v kouzelném prostředí místní čajovny s Marťou a Edgarem. Tedy dlouholetou kamarádkou a červeným elektronickým blikajícím monstrem, kterému se jen ze slušnost říká počítač (Ale musím na něj být hodná, ještě by začal stávkovat a... vůbec. Elektronické věci mají duši.). Z náhlého popudu vzniklo pár fotek a rozhovorů, které charakterizují posledních pár týdnů, měsíců, let… a vlastně dalších pár budoucích týdnů, měsíců, let. A nekoukejte na počítač tak vyjeveně, udělejte si čaj :3

Já: Obyčejné písmo
Marťa: Tučné písmo


"Rozhovor? To jako myslíš vážně?"
"Ano! Nad šálkem čaje, chápej, to chce něco hluboce filozofického. Mezinárodní vztahy, humanitní obor, to je něco pro tebe, ať se můžeš připravit…"
"Né, to teda ne. Nechceš to nechat na jindy?"
"Ne!"
"Okeeeej…"
"To tam mám taky napsat?"
"Nééé, nic tam nepiš, víš co? Já raději nebudu vůbec mluvit."
"Ach jo."
"To bude opravdu vypadat jako velice inteligentní rozhovor…"
"Ale on to stále ještě není rozhovor. A nesměj se pořád."
"To je ze zoufalství… Ne!"
"Né, musíme to vzít nějak chytře."
"Ano, to jsme se opravdu dostaly k jádru věci."
"Víš, ono by to nejspíš chtělo začít nějakou otázkou. Napadá tě něco?"
"Co takhle otázka mimozemských civilizací?"
"Hmmm, to teda opravdu přecházíme k té hluboké filozofii…"


"Ty máš strach cokoliv říct, že to tam hned napíšu, že?"
*přikývnutí a smích* "Ehm…ehmnhnhemmmm… Jo, jasně."
"Tak třebaaaa… cítíš se už jako velký vysokoškolák?"
"Neobrátíme raději pohled na počasí, takhle otázka se mi vůbec nelíbí!"
"Jo, to je mi jasné, taky mě to lehce děsí. Takže… myslíš, že dneska večer bude pršet?"
"Myslím, že máme před sebou velmi nadějné zítřky, co se týká počasí a ták, samozřejmě."
"A toho ostatního snad ne?"
"Pokud vyjde počasí, tak musí vyjít všechno!"
"Óóó, myšlenka s hlubokými kořeny!"


Obsluha: "Ták, dámy, tady je dvakrát oříškový sahlab…"
"Mmmm, oříšky. Měla jsi ho někdy?"
"Jo, v Brně."
"Ajo vlastně, tam měli ale takové maličké porce… Mmm, mňam. A vůbec, co prázdniny? Kdy ti vůbec začíná škola?"
"Jo, šestnáctého, měsíc volna."
"Já jsem na tom lépe, mně až o týden později, anarchieeee."
"Ale myslím, že těch pár dní není takový rozdíl. Stejně to bude hrozné. Celou střední jsme nic nedělali, absolutně se flákali a nulová příprava…"
"V tomhle se to taky moc nezmění, stále stejné flákání jen spaní do desíti a vyučování tři dny v týdnu. Jo a stále budeš mít pocit, že vůbec nic nevíš."
"Tomu se říká pořádnej vysokoškolský život!"


"Přemýšlím nad něčím duchaplným. Ale celkově mě nic moc nenapadá."
"Po mně nemůžeš chtít nic plnohodnotného, jsem ráda že sedím v těch polštářích a žiju."
"Myslivecké, rýbářské a…. Chovatelské potřeby?"
"Cože?"
*kývne směrem k okno a výloze na protějším obchodu*
"Ono tady něco takového vůbec je? Měsíc jsem tu nebyla a celé město je úplně jiné."
"A co ta vrba na autobusovém nádraží? Ta tam určitě nebyla."
"Ne, ta tam rozhodně nebyla. Tu bych si za těch 8 let pamatovala!"


"Co takhle už s touhle blbostí skončit?"
"Jo, neměly bychom to s tou filozofií a hlubokými intelektuálními úvahami přehánět."
"Abychom nedopadli jak takový ti zakuklenci v těch svých pracovnách…"
"Mmm, zakuklenci. Ale... No to snad ne!"

Žádné komentáře:

Okomentovat