Scrapbookové fotoalbum - Norsko 2018

Už dávno není léto a už hodně uplynulo vody od prázdninového výletování do Norska. Venku už nesvítí sluníčko a já rozhodně nemám výhled na hory a ovečky a tu zvláštní zeleno-modrou vodu. A také i proto přichází ta správná chvíle na sdílení posledního článku o letošním Norsku, na závěr to je scrapbookové album s fotkami z analogu. Vezla jsem s sebou stařičkou minoltu s cílem vyfotit co nejvíce fotek lesů a hor a zachytit to kouzlo a atmosféru. A jak albem teď listuji, tak si myslím, že se mi to povedlo, když zavřu oči, tak zase jsem tam a zase mě nehoní žádné deadliny a zase můžu dýchat ten čerstvý vzduch. ♥ 

Navíc mě hrozně baví stříhat a lepit a kolážování je moje, takže jsem nechtěla fotky dát do klasického fotoalba, ale vytvořit něco vzpomínkového, tak trochu šíleného, co si budeme povídat, přesně v mém stylu. :'D Jako základ jsem využila sadu z Tigeru (Protože kraftový papír?! To je moje aktuální závislost!), plus využila hromadu ozdob a lepivých růžků, kterých mám plné šanony a krabice. (A speciálně kvůli mamce jsem objednávala české nálepky a nápisy, ocení je mnohem více než ty anglické a já jí hlavně chtěla udělat radost. ♥) Možná zase někdy, když se mi zasteskne, tak přidám na stránky ještě třpytky a sušené kytičky, ale prozatím jsem spokojená ráda se o moji radost podělím. (A na závěr jeden chlupatý bonus, muhahaha!)


























A nakonec teda ještě slibovaný chlupatý bonus. :D Kocour se na mě samozřejmě přezíravě díval, když jsem fotoalbum fotila, takže jsem musela zachytit i jeho, aby nebyl uražený, že mu nevěnuji dostatek pozornosti. ♥





Fotíte ještě někdo na analog? A uchováváte si vzpomínky i papírově, nebo se spoléháte na digitální složky a cloudy a archivy? Já tak nějak oboje, ovšem musím říct, že tady ta papírová část je tak nějak zábavnější.

4 komentáře:

  1. Analog už snad ani nemáme, alespoň si to myslím. Spíše spoléháme na externí hard disk, než na papírové foto (hmm, že by to bylo tím, že se nám nechce utrácet za barvu a fotopapír a ztrácet čas u naší stařičké tiskárny? Né, přece šetříme lesy! #ecologyfirst), ale občas laškuji s myšlenkou, že bych udělala výběr na flashku a odnesla to do Fotolabu či kam. Ovšem zatím jen laškuji - ach, ta lenost!

    Marjá, já si až teď všimla, že má Pižmo jeden polštářek na tlapce černý! Velice všímavá.

    OdpovědětVymazat
  2. To je pecka! Nádhera, krásně uchované vzpomínky. Také mám podobné sešitky ráda, už roky si vedu kulturní deník, kam lepím všechno možné, a jeden menší deník mám na cesty, ten ale slouží převážně na texty. Ke scrapbooku jsem se ještě nepropracovala, ten obdivuji jen u ostatních :). Fotky tisknu do klasického alba, tedy jenom jejich výběr, pár mých oblíbených fotek z každé dovolené. Hrozně mě baví ty fotky potom popisovat.

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné fotky. Krásné album. ♥
    Já si uchovávám vzpomínky v obou podobách. No vidíš - musím zase zajít nějaké fotky vytisknout. Ono se to vždycky tak nakupí a pak je jich hodně... Ale to je vlastně dobře. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ah, nádhera! Moc se mi líbí fotky i scrapbook a teda ten kocourek je neuvěřitelnej. Má fascinující barvu a nádherný oči a je takový krásně fluffy (tak, teď jsem ti zrecenzovala kocoura, kéž bych takhle recenzovala i knihy. :D)
    Já se jednou snažila zpracovat pár fotek a vstupenek do scrapbooku, ale to, co vzniklo, vypadalo spíš jako crapbook. Takže i tentokrát tu u tebe obdivuji něco, co mně samotné nejde, ale to nevadí, o to víc to můžu obdivovat. :)

    OdpovědětVymazat