Střípky z diářů na rok 2018

Stejně jako loni, tak i letos jsem se rozhodla projít diáře, které mě provázely rokem 2018, vyfotit moje oblíbené momenty a podělit se s nimi tady na blogu. Diáře nemusím nijak pečlivě představovat, udělala jsem to už ve speciálním článku, ale tak pro připomenutí...

1. A6 Moleskine horizontální, s týdnem na levé straně a pravou stranou linkovanou
2. Jóga diář pro sledování mental health a vděčnosti a radosti

S oběma jsem byla moc spokojená a oba odvedli svou práci dobře, takže když jsem se s nimi loučila, tak mě přepadla nostalgie a tak trochu i lítost - tolik jsem si na ně zvykla, že jsem přeci jen chtěla přechod na další co nejvíce oddálit. A k tomu zakončení jejich éry slouží i tento článek. ♥
(A hlavně už je skoro konec ledna a já se plně sžila s novými diáři, které bych vám chtěla také ukázat, ale bez rozloučení se tady s těmi by to prostě tak nějak nebylo ono...)
1. Moleskine
Ach, moje A6 alenkovské zlatíčko.Velikostně tak akorát, abych ho nacpala do každé tašky... ale také zvláště ke konci příliš malý na to, abych tam zvládala všechno zapisovat. Prostor pro kreativitu a to správné ladění každého týdne, vlepování obrázků a samolepek, dopisování citátů. Diář pro mě nebyl jenom jako strohé zapisování úkolů a termínů, sloužil také jako vision journal a mood board v jednom. Pro rok 2019 tomu už tak nebude... ale o tom příště.








V prázdninovém týdnu stráveném v Norsku jsem chtěla vyzkoušet něco úplně nového. Věděla jsem, že nebudu diář jako takový používat a tak jsem stránky zaplnila bullet journal kitem od úžasné Jordan Clark. ♥ Zajímavá zkušenost, takhle všechno vecpat do A6 formátu. :D




Někde kolem tohoto týdne jsem si začala uvědomovat, že mi stávající styl přestává vyhovovat a že bych si diář potřebovala vést více minimalisticky, více produktivně, už se tolik nenutit do zaplňování každého volného místa. Opravdu. Každého. Volného. Místa. Zároveň jsem ale nechtěla měnit "styl" celého diáře takhle před koncem, takže jsem se snažila alespoň učit minimalizovat, postupně se vracet k tomu, k čemu by diář jako takový měl sloužit.



Jako vážně, porovnejte třeba tady ten týden s některým na začátku, to je rozdíl, co? :D

2. Jóga diář
Tohle byla pro mě velká výzva. Protože kroužková vazba, vertikální řešení dnů, nedatované, s hromadou předpřipravených kolonek a obrázků a už částečně zdobené. To není rozhodně něco, na co jsem byla zvyklá a co bych očekávala, že mi někdy bude vyhovovat. :D Ale sžili jsme se nečekaně rychle a také se mi s ním těžko loučilo. ♥














A na závěr snad nejlepší věc na světě. KONEČNĚ SE MI TO PODAŘILO. Konečně jsem to nevzdala někdy v půlce a year in pixels dokončila, ochocho! Opravdu z toho mám radost, vždycky jsem hltala takhle hezky celé zaplněné obdelníčky a jé ten svůj teď už také mám, juch!

P.S.: Založila jsem si nový instagram, kam chci přidávat méně osobních věcí a více diářování, sešitkování, papírnické radosti. Primárně jej chci vést v angličtině, kvůli spojení se zahraniční komunitou (haha, třeba probudím i tumblr), ale to asi nebude takový problém. Minimálně obrázky, kvůli těm sleduji i japonské a korejské účty, i když tomu jejich vysypanému čaji vůbec nerozumím... :D

13 komentářů:

  1. Tohle je nádhera! Takhle nádherně vedené diáře mi vždy pohladí dušičku. :D <3

    OdpovědětVymazat
  2. Ježiš, ty máš úžasně plné a barevné diáře. ♥ Já sem tam použiju samolepku, nějakou tu barvičku, ale jelikož ho používám i do práce, tak převážně píšu jen propiskou. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z toho důvodu jsem letos přešla na trochu jednodušší design, bylo mi občas trapně, když jsem tuhle záplavu barev vytáhla někde na konzultaci nebo tak. :D

      Vymazat
  3. Oo, skvělé jako obvykle. Moc ráda se dívám na tvoje barevné výtvory, nejspíš částečně i proto, že moje diáře ani deníky takové vůbec nejsou. Tak trochu mi to připomíná projekt 52 doodles, s nímž jsem zcela neohlášeně skončila a vlastně nevím, co se stalo s jeho ostatními přispěvateli. (Tak to občas v životě bývá.) Do Year in pixels jsem se letos taky pustila. Bohužel jsem velice brzy zjistila, že jsem asi dost neemotivní člověk a nejsem schopná den ohodnotit jinak než "no, takovej normální den". Nicméně se snažím u toho vytrvat a mám tam dokonce už jeden den klasifikovaný jako skvělý. Tak třeba na konci roku 2019, který by teoreticky mohl být docela zajímavý, napíšu/nafotím taky nějaké takové shrnutí. A tvůj nový instagram vypadá moc pěkně. Rozhodla jsem se na instagram vrátit převážně jako pozorovatel a tenhle účet budu moc ráda pozorovat.:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem s tím YIP měla ze začátku taky problém, spíš z toho důvodu, že se mi během dne nálada dokáže několikrát změnit a to jako dost kontrastně, takže vybrat tu nejvíce odpovídající barvu bývá ještě stále oříšek. Každopádně mám moc ráda, jak pak jsou všechny čtverečky vybarvené a vypadá to docela chaoticky. Takové abstraktní umění složené z nálad. :) :D

      Vymazat
  4. Miluju tvoje diáře! ♥ Jo a musím říct, že ten zjednodušený vzhled pozdních měsíců se mi asi opravdu líbí mnohem víc. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Máš to všechno tak báječně vybarvené. Já jsem nikdy diářům nepřišla na chuť. A ani si nedovedu představit, co bych tam asi tak zapisovala. A co tam vlastně lidé běžně zapisují?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj klasický diář je moje papírová paměť. Protože to, co si nezapíšu, tak to prakticky hned zapomenu. :D Takže úkoly, schůzky, konzultace, deadliny do školy, to-do listy, směny v práci, plánování víkendů... Fakt bych bez něj byla ztracená. :D

      Vymazat
  6. Oproti mým diářům a deníkům je všechno tvé takové...živé, barevné, veselé. :D Ne že by to mé nebylo veselé, ale neumím si s tím asi tak pohrát. :D No, smekám. Na ten instagram se podívám. I když je to docela oxymoron - méně osobních věcí a víc diářů, ne? :D

    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něco na tom bude, když nad tím teď tak přemýšlím. :D Asi jsem to měla definovat spíše "méně fotek sebe a real life a více fotek papírového světa" nebo něco takového. :D

      Vymazat
  7. Vždycky, když vidím takové články u někoho, nebo jenom bliknutí fotky na instagramu, motivuje mě to, abych to taky začala dělat. A stejně tak mám takové záchvaty při každém začátku roku. Školního, občanského, ale taky po narozeninách atd. Jenže nikdy nic nezačnu a ani nedokončím. Neumím to. Prostě jsem příliš chaotická a diář, byť fakt obalem nádherný, mám jenom na zapsání toho nejnutnějšího. Příště si asi koupím jenom trhací kalendář nebo já nevím. :-D Hned jdu nový účet prohlídnout a osrdíčkovat, abych měla ve svém životě o trochu víc barviček ♥
    Mimochodem, dostala jsem se semka tak nějak náhodně. Nebo ne náhodně. Jelikož bude nový semestr zítra, předělala jsem si nástěnku. A k tomu patří i předělání takové malinké ručně dělané knížečky s obrázky a textem, co jsi mi kdysi poslala. Mám to permanentně otevřené na stránce s citátem od E: Rooseveltové: „Budoucnost patří těm, kteří věří v krásu svých snů.“ Vždycky to akorát na nástěnce posunu.
    :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Huuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu! Já na to už úplně zapomněla, že jsem tyhle knížečky tvořila! Safra! To už musí být asi opravdu hodně dávno, že? Úplně si pamatuji, jak jsem seděla v obýváku na Jižní Moravě na zemi a stříhala to a tvořila. :D

      Vymazat